[Moje kniha] Rakovina doopravdy není ortel smrti aneb poznání z druhého břehu.
S tím jak se pomalu, ale jistě blíží vydání mojí knihy, si s posledními úpravami textů čím dál víc uvědomuji, jak je náš život pomíjivý.
Nevím kolikrát už jsem při pročítání mého rukopisu plakal a prožil zas a znova své umírání.
Kolikrát jsem stál na té pomyslné hraně, na naší zadní terase při mém pouhými slovy nepopsatelném NDE zážitku a modlil se k pánu Bohu ať to "všechno dobře dopadne".
Ať můžu ještě pár let žít.
A vidět svoje děti vyrůstat a být jim empatickým a milujícím tátou.
Prosil jsem jej na pomyslných kolenou, ať to utrpení už skončí a úpěnlivou modlitbou (jako zarytý ateista) jsem prosil pokud dopravdy je, ať mi dá znamení.
V tváři pokryté slzami jsem sliboval sám sobě, že udělám vše pro pochopení mojí nemoci.
A uzdravení z ní.
A pak to přišlo.
Jako blesk z čistého nebe, bez mého přičinění jsem upadl do stavu vědomí mimo sebe a zažil něco, co si budu pamatovat do mých posledních dnů.
Oslňující slunce uprostřed magické noci s tajemným svitem měsíce, neuvěřitelný pohled sám na sebe z "druhého patra" a spousta "vyzářené energie" mě toho listopadového večera roku 2017 vyslalo nezadržitelně na cestu mého uzdravení z rakoviny.
Z obtloustého, namyšleného, egem ovládaného a nadory prolezeného ubožáka odsouzeného na smrt, se během šest měsíců stal mladík s tělem pětatřicátníka.
Ta razantnost změny byla pro mnohé šokující.
Nejenom pro lékaře ze tří věhlasných onkologických klinik, kteří mi dali všichni nálepku "beznadějný případ", ale i pro mé okolí, které nechtělo věřit svým očím.
Ze zarytého ateisticky a striktně rozumově smyšlejícího materialisty se stal jiný člověk.
Psycho-spirituální smrt mi rozbila obraz mého falešného "já" na cimpr campr. Nezbylo z něj nic.
Snad jen pár vzpomínek a spousta užitečných lekcí do života nového.
Života úplně jiného člověka, zdravého, šťastného a milujícího.
Téméř sedm let trvalo než si postupně "vše sedlo", rukopisem mojí knihy můžu konečně uzavřít jednu kapitolu mého života a nechat vše poznané uzřít světlo světa.
Ti z Vás, kteří četli skvělou knížku od Anity Moorjani - Musela jsem zemřít, asi tušíte v jakém rytmu se bude moje kniha odvíjet.
A já se jen modlím a děkuji pánu Bohu, že mi to vše umožnil.
Umožnil mi vše pochopit, prozřít a vyslat všem nemocným lidem silný vzkaz popsaný právě v mojí knize, která by měla být konečně na podzim L.P. 2024 na pultech knihkupectví.
A ten vzkaz zní, že rakovina nás nejde v žádném případě zabít, ale jen nám poslat důrazný vzkaz, že ten život který žijeme, už není k žití. A že my všichni jsme Ti, kteří svým pochopením a upřímným přičiněním můžeme dojít ke konečnému stavu uzdravení bez jakékoliv nemoci.
Říkám tomu stavu Spontánní uzdravení.
Harmonickému stavu těla, mysli a naší Duše, který pak s Vámi setrvá až do konce života.
O tom všem a spoustě dalších doporučení na cestě k uzdravení je moje nová kniha.
Děkuji.
Autor knihy Návrat z druhého břehu
Holistic Cancer Survivor & Thriver | Průvodce a Mentor